O jedné z nejnovějších firem z našeho portfolia X-Care Robotics a jejích aktivitách jsme psali již několikrát. Naposledy jsme vás informovali o spuštění oficiálních webových stránek této značky. Pojďte teď ale trochu nahlédnout také pod pokličku - nejen X-Care Robotics, ale vlastně i celé naší skupiny Yottabe. Následující řádky totiž nebudou dílem naší redakce. Tentokrát se vaším průvodcem stane Filip Zima, který působí jako ředitel X-Care Robotics, a zároveň zastává funkci provozního ředitele Yottabe. Filip vám poodhalí dosavadní činnost X-Care Robotics, naťukne plány do budoucna, ale především ukáže, co je náplní jeho každodenní práce i to, jakým způsobem o ní přemýšlí.
Autor: Filip Zima
S jednou z našich firem X-Care Robotics s.r.o. jsme strávili značnou dobu průzkumem trhu solárního čištění, podnikli jsme výjezd do Lucemburska a vyjednali podmínky výhradního zastoupení s jednou z nejvýznamnějších firem v tomto sektoru. I přesto před nedávnem solární čištění chybělo při zveřejnění webových stránek firmy www.x-care.tech. Jak je to možné? V tomto krátkém článku se dozvíte odpověď na nám tak často kladenou otázku: Proč jsme se rozhodli nejít do solárního čištění?
Trh solárních panelů roste přímo raketovým tempem. V období od 1.1.2023 do loňského léta se počet celkových fotovoltaických instalací v ČR zdvojnásobil. I přesto, že počet instalacích roste, solární čištění v ČR nezaznamenalo zatím ani zdaleka obdobný trend, což je logické. Trh se nejdříve nasytí instalacemi a následně se začne řešit údržba a potenciální zvyšování efektivity, až bude postaveno.
Při naší analýze jsme narazili na 2 způsoby čištění. Těmi jsou:
Čištění manuální – rotační kartáče
Robotické – pásový robot
Manuální čištění je mimo filosofii X-Care Robotics. K rozhodnutí, zda distribuovat roboty na čištění solárních panelů, jsme nejdříve museli ověřit hypotézu, zda se čištění panelů obecně v ČR vůbec vyplatí a dává smysl.
Proč jsme se tedy nezapojili do robotizace solárního čištění? Většina níže popsaných důvodů je důkazem nízké atraktivity trhu pro naši skupinu, jenž následuje příležitosti s exponenciálním zhodnocení investic s vyšší tolerancí rizika. Pro finální rozhodnutí a utřídění všech poznatků jsme použili známý Porter’s Five Forces Framework - analytický rámec, který se standardně využívá na analýzu sil na daném trhu. My ho tentokrát využili ke zhodnocení atraktivity trhu solárního čištění. Z této podrobné tržní analýzy vzešlo několik důvodů, proč jsme od distribuce solárních robotů upustili:
Nízké bariéry vstupu do odvětví (může to dělat každý)
Vysoký počet konkurentů s minimálními rozdíly v produktu (neexistuje jednička)
Efektivita robotů vs. Manuální čištění (roboty je stále nutné ovládat a přenášet)
Sklon & Výkon
Objektivita vědeckých studií (většina je z jižnějších států)
Úroveň autonomie
Došli jsme tedy k závěru, že smysl čištění panelů a s ním spojená návratnost čištění je funkcí několika proměnných. Dobrali jsme k následující funkci:
návratnost čištění panelů = f (sklon, podnebí, lokalita, výkon)
ČR leží v mírném pásu, kde netrpíme takovým nedostatkem srážek jako například většina zemí s nejvyšší klientelou pro solární čisticí roboty (například Turecko, Španělsko, atd).
Současně je ČR výrazně severněji položena. Algoritmus optimálního sklonu pro daný region přiděluje ČR cca 37stupnů.
Velice důležité je poznání, kdy se čištění vyplatí. To, co získáte čištěním, se počítá jako procentní navýšení. Mytí panelů 1x ročně průměrně dodává o 2-6 % vice energie z elektrárny (v závislosti na proměnných z naší funkce). Roboti dokážou čistit panely s nižšími sklony. V ČR je mnoho elektráren se sklony 25°, jsou to ovšem elektrárny primárně z let okolo 2010, kdy se montovaly panely s dnes velice nízkou výkonností (100-200Wp). Dnešní instalace nainstalované primárně na 30° a více, mají výkon 400-500Wp. A 4 % z 100 je podstatně méně než 4 % z 500. U starších instalací jsme se často dostali k tomu, že se staré panely běžně čistit roboty ani nevyplatí. Rozhodně ne 1x ročně.
Ohledně čištění nových panelů, kde se to vyplatí, panel ležící pod takovým sklonem je již značně strmý, v kombinaci s dešti v mírném pásu je víceméně jednoduché, že pršící voda panel jednoduše omyje. Zůstává zde možnost mytí nových panelů na střešních instalacích, tam je ovšem často problematické dostat na střechu 150kg lunárního robota. Vrtulník se nám do business plánu nevešel.
Na základě této hypotézy, kterou se nám podařilo ověřit mnoha rozhovory a pozorováními, jsme proto dospěli k závěru, že nejefektivnější bude využít a podpořit přirozený proces mytí, tedy déšť.
Po dalších uváženích jsme tuto funkci rozšířili ještě o jeden faktor, který jsme zpočátku opomenuli. Tím je tření. Čím vyšší tření, tím více nečistot přilne a hůře se odstraňují.
Čištění solárních panelů nás ale úplně minout nebude. Všechno, co jsme se v procesu naučili, jsme využili. O tom, co dalšího přesně chystáme, se dozvíte ale až zase příště.